Přeskočit na obsah

Černý kocour

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černý kocour
Ilustrace k povídce od A. Beardsleyho (1894–1895)
Ilustrace k povídce od A. Beardsleyho (1894–1895)
AutorEdgar Allan Poe
Původní názevThe Black Cat [1]
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrpovídka, horor
VydavatelThe Saturday Evening Post
Datum vydání19. srpen 1843
Typ médiatištěné (periodikum)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černý kocour (anglicky „The Black Cat“) je hororová povídka spisovatele Edgara Allana Poea. Poprvé byla vydána roku 1843.

Děj příběhu

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou a také vypravěčem je milovník zvířat. Jednou najde černého kocoura, a protože jeho žena zvířata také miluje, nechají si ho. Černý kocour se brzy stane vypravěčovým oblíbencem.

Muž ale propadne alkoholu a svá zvířata začne bít, na svou manželku je nevrlý a černého kocoura začne nenávidět. Jednou mu vzteky vypíchne oko. Kocour se mu začne vyhýbat, to jej ale nezachrání: nakonec se ho muž rozhodne oběsit. Druhý den ráno ho probudí výkřiky z ulice - jeho dům je v plamenech. Později se k němu donesou podivné historky o zdi jeho domu. Jde se tam tedy podívat a s hrůzou zjistí, že na jediné zdi, která zůstala z jeho shořelého domu, je obtisknut černý kocour s lanem kolem krku.

Přijde mu to podivné. Věc si vysvětluje tak, že kocoura na stromě během požáru lidé rychle objevili. Někdo ho odvázal, vhodil oknem do jeho pokoje. Poté vápno omítky nějak reagovalo se čpavkem a vytvořilo kocourův obrys na stěně.

Kocour mu stále leží v hlavě. Rozhodne se sehnat jiného, co nejvíce podobného. V hospodě objeví kocoura, který je úplně stejný, jako ten původní, až na bílé chlupy na hrudi. Zjistí, že nikomu nepatří a vezme si ho domů.

Jeho žena si nového kocoura zamiluje. On se alkoholu oddává víc a víc. Snaží se kocourovi vyhýbat, ten ho ale pronásleduje po celém domě, a když se pak jednou rozzuří, pokusí se ho zabít sekyrou. Máchne a ve sklepě se náhle objeví jeho žena, která mužovu ruku zachytí. On vyrve svou ruku z jejího sevření a v záchvatu hněvu ji sekne do hlavy. Chvíli je zděšen, ale pak ji chladnokrevně zazdí do sklepní zdi.

Když se rozkřikne, že žena zmizela a dům přijde prohlédnout policie, popadne muže jakýsi záchvat radosti z jeho úkrytu pro mrtvolu a neustále říká věty jako „Podívejte se na ty pevné zdi“ a „Ty jsou tu už tak dlouhou dobu!“ Je si jistý, že mrtvolu nikdy neobjeví. Náhle se ale ozve výkřik, nelidský, až všem ztuhne krev v žilách. Vychází ze zdi. Policie zeď rychle rozkope a přijde na děsivý objev – ve zdi je zazděna pohřešovaná manželka a na její hlavě sedí černý kocour s bílou skvrnou na hrudi. To on vydal ten děsivý výkřik. A co je hlavní, ten kocour stále žije!

Muž je odsouzen k popravě a v posledních chvílích svého života sepisuje příběh o kocourovi, který mu zničil život. Celý příběh končí jeho zoufalým zvoláním: „Zazdil jsem obludu do hrobky!

Vysvětlení je nejasné – kdo nebo co byl ve skutečnosti Černý kocour? Byl to démon, ďábel nebo čarodějnice? Je jen na čtenáři, jak si to vyloží.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

  1. Sova, Dawn B. (2001). Edgar Allan Poe: A to Z. New York: Checkmark Books. ISBN 0-8160-4161-X. str. 28 (anglicky)
  2. POE, Edgar Allan. Černý kocour. Praha: Mladá fronta, 1988. Kapitola Obsah, s. 151. 
  3. POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Obsah, s. 213. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]